Kynologie zábavou

Ano, tak to je. Pro miliony lidí je zábava právě na cvičáku, kde se prohánějí služební plemena a plní úkoly. Nebo se to učí. A samozřejmě že to nemusí být jen služební plemena, ale také třeba kolie, které naprosto milují agility. A nejsou samy. V tomto pro neznalé lidi trochu podivném sportu běhá psík s majitelem, nebo cvičitelem na trati přes různé překážky. Ty se dělí do tří typů. Jsou to skokové, zónové a ostatní. Každá je svým způsobem jiná a každou musí psík zvládnout na jedničku. Pokud ne, nastává penalizace a tím to je pro oba špatné. A je jedno v které kategorii soutěží.

I ty jsou zde totiž tři. Ta první jsou začátečníci, tedy ti lidé, kteří už mají s psíkem natrénováno, ale jsou na veřejném závodě poprvé a dosud nikde nesoutěžili. Jejich pozice je většinou o něco těžší než těch zkušených. Ti spadají do druhé kategorie s názvem pokročilí, což je vlastně takový zlatý střed. A pokud chtějí být ještě lepší, musí splnit další kritéria čímž se ocitnou v kategorii poslední, kde jsou profesionálové. A nemyslete, dostat se mezi elitu, tedy mezi ty skutečně nejlepší není zrovna zadarmo. To už pak člověk přemýšlí, jestli je to ještě stále zábava. Protože aby byl takový cíl dosažen.

Stojí to stovky hodin práce a cvičení. A to člověka i psa bavit musí, jinak by to nedělali. A ještě perlička na závěr. Pokud chce člověk a pes získat ocenění nejvyšší, musí třikrát po sobě zvítězit ve třetí skupině. Což jistě není zrovna jednoduché. Ale zase pokud se mu to podaří, získá tak doživotní titul šampiona s označením A3Ch. To je taková nejvyšší meta. A ještě jedna douška, v naší republice máme i mistry světa v tomto odvětví. Například dívenka jménem Adélka Králová, která měla čtrnáct let porazila v roce 2006 všechny ostatní a tím naši malou zemi proslavila i v tomto sportu se svým malým psíkem v určené kategorii.