Rodiče a zábava

Pořádně si zabavit a užívat si života. Tak to je někdy opravdu náročné. A to zvlášť, pokud máte například děti. A když máte ještě k tomu malé děti, třeba pětileté děti anebo v tříleté děti, tak to může být opravdu hodně náročné. Když nemáte třeba někoho, kdo by vám pohlídal děti, tak to nejde tak jednoduše, abyste si třeba vzali někoho na hlídání. Anebo třeba abyste šli s kamarádkami někam na diskotéku anebo na párty. Například moje babička říká, že když má někdo dítě, že má už stále jenom sedět doma, jenomže mi ukažte na nějakou ženu, které je třeba dvacet dva let a má dvouleté dítě.

To už jako od svých dvaadvaceti let nepůjde se nikam bavit? Babička říkala, že jedině v ten okamžik, kdy je třeba dítěti deset let a více. Podle mého názoru tohle je blbost. Protože je babička ještě ze staré školy a myslí si, že žena, která má dítě, už bude na doživotí už někde zavřená doma jako nějaký otrok. U mě to tedy neplatí, i když jsem své první dítě měla v pětadvaceti letech, tak když synovi byl rok a půl, tak už normálně na víkend jezdil k babičce. První babičce, protože druhé to vadilo druhé babičce, tedy mojí mámě vadilo, že dávám hlídat malé dítě jako své tchyni, jenom kvůli tomu, abych mohla sjet někam zabavit s kamarádkami.

Jenomže já osobně zatím absolutně nevidím vůbec nic špatného. Proč byste dítě nemohlo odbavit? Vždyť je to rodina, takže jsem si řekla, že nebudu poslouchat svou mámu a že nebudu jenom tak sedět doma, že jednoduše to udělám tak, že dám ke své tchýni syna a normálně tam bude celý víkend nejlepší. Totiž na tom je, že syn je zvyklý a líbí se mu tam, vůbec nebrečí, takže pokud i vy máte malé děti a chcete jít někam na zábavu, tak vůbec nemusíte mít žádné výčitky svědomí. Proč byste je měli? Nevím, vždyť se přece můžete zabavit i sama. Já vždycky, když někam chci večer jít, tak si vezmu syna do nějakého dětského koutku. Krásně si hrajeme, abych třeba neměla výčitky svědomí, že jsem si se synem ten den nehrála. Vadí to?